Cestovatelské průjmy
Na úvod by asi bylo nejlepší říct si, co to vlastně průjem je? Průjem je tedy jednou z poruch trávicího ústrojí, kdy dochází k častému (více než 3x/den) vyprazdňování řídkých až vodnatých stolic. Hlavním nebezpečím silného průjmu jsou velké ztráty tekutiny. Onemocnění bývá doprovázeno zvracením, které ještě prohlubuje ztrátu tekutin. Někdy se může objevit i teplota.
Průjmová onemocnění lze rozdělit do dvou velkých skupin dle délky jejich trvání.
A to:
Akutní průjem:začíná náhle a trvá krátkou dobu – méně než 4 týdny. Dále se dělí na:
-
infekční
nejčastější typ průjmu, jehož příčinou je infekce – zánět způsobený bakteriemi, viry nebo parazity. Patří k němu i cestovatelský průjem způsobený mikroflórou typickou pro danou zem. -
neinfekční
způsobený dietní chybou, alergií, vypjatým psychickým stavem. Patří k němu i cestovatelský průjem způsobený různými potravinami typickými pro danou zem.
Chronický průjem:
trvá delší dobu (více než 4 týdny) a vyžaduje již podrobnější vyšetření. Dále se dělí na:
-
funkční
bez zřetelného onemocnění trávicího ústrojí, podmíněn spíše nervovými a psychickými vlivy. -
s organickou příčinou
např. střevní zánět, nedostatečná funkce slinivky a jiné.
Tento typ průjmu již v tomto díle dále rozvádět nebudeme a zaměříme se na průjem akutní, který nás zajímá kvůli cestování nejvíce.
Jaké jsou tedy nejčastější příčiny akutního průjmu?
-
Viry – způsobují až 1/3 průjmových onemocnění (nejčastěji se jedná o rotaviry) a nejvíce ohrožení jsou starší lidé a malé děti.
-
Bakterie – průjmy s náhlým začátkem, někdy s horečkou, může být i zvracení, bývá bolest břicha, stolice až s příměsí hlenu či krve. Nejčastějšími původci jsou: Campylobacter, Salmonella, Clostridium a Shigella či Escherichia coli.
-
Paraziti - nejčastějším zdrojem je kontaminovaná voda, méně často potrava. Mezi původce řadíme - Entamoebu histolyticu, Giardiu lambliu,
Cryptosporidium a Cyclosporu.
-
Další příčiny - konzumace nezvyklé stravy, nadměrná konzumace vodnatých potravin, požití velkého množství osmoticky aktivních látek – umělých sladidel, požití velkého množství nestravitelných látek, psychické příčiny (úzkost), vedlejší účinek léků, požití velkého množství tekutiny, alkohol či potravinová alergie.
Co to je CESTOVATELSKÝ PRŮJEM?
Cestovatelský průjem je projevem onemocnění střeva, jehož původem může být výměna střevních mikroorganismů za místní flóru či střevní infekce jako důsledek nezvyklého složení stravy či požití kontaminované vody či potraviny.
Čím se CESTOVATELSKÝ PRŮJEM projevuje?
Projevy tohoto onemocnění jsou typické. Začátek bývá náhlý, 3–5 typicky vodnatých stolic denně, spojených se „škroukáním v břiše“. Může být provázen celkovou slabostí a nevolností, horečka obvykle chybí. Potíže se v 90% vyřeší do 1 týdne, dalších 8% do jednoho měsíce.
Jaká je nejčastější příčina CESTOVATELSKÉHO PRŮJMU?
Nejčastějšími příčinami cestovatelského průjmu je zejména kontaminovaná voda a led, kontaminované potraviny (neoloupané ovoce, syrové a málo tepelně upravené maso, syrová zelenina, nepasterizované mléčné výrobky). Příčina tohoto typu průjmu bývá objasněna z 30–60% a může být stejně jako u ostatních průjmů infekční nebo neinfekční povahy.
NEINFEKČNÍ PŘÍČINY - vypití velkého množství sladkých a přechlazených nápojů či místních minerálních vod, nezvykle kořeněná strava, ovoce (fíky, mango, …), nadbytek oleje používaný v některých kuchyních, psychický stres spojený s cestováním.
INFEKČNÍ PŘÍČINY - 80–85 % bakterie, 10 % paraziti, 5–10 % viry
V jakých zemích se nejvíce obávat výskytu tohoto onemocnění?
Nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme při cestách do tropů a subtropů (Afrika, jižní Amerika, jihovýchodní Asie, Střední východ). Po měsíčním pobytu v těchto oblastech udává příznaky onemocnění 40 až 60% turistů. Objevuje se nejčastěji u osob cestujících ze zemí s dobrou hygienickou úrovní do oblastí s nižším hygienickým standardem.
Jak se tedy nejlépe vyhnu tomuto nepříjemnému onemocnění?
Nejlépe uděláme, pokud budeme dodržovat několik základních bezpečnostních zásad:
-
Místo pobytu vybírejte s ohledem na Váš věk a zdravotní stav.
-
Pijte pouze balenou nebo dezinfikovanou vodu a nápoje.
-
Nepijte ovocné šťávy z lisů u pouličních prodavačů, do nápojů si nenechte vhodit led.
-
Vyhýbejte se zmrzlinám, některým sýrům, paštikám a mléku nejasného původu.
-
Maso jezte dobře propečené, ještě horké, nekonzumujte ryby z neznámých vod.
-
Budete-li v zemi s nízkou hygienickou úrovní, nejezte syrovou listovou a kořenovou zeleninu, pokud nelze okrájet.
-
Nejezte rovněž ovoce, které si nemůžete sami oloupat, nejezte melouny, mohou být zdrojem infekce.
-
Pamatujte: To, co jedí a pijí místní lidé, nemusí být dobré pro Vás – turistu!
-
Zásady lze shrnout do „šesti O” (obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit).
-
Do lékárničky si neopomeňte přibalit přípravky k léčbě průjmu, jako je rehydratační roztok ( Kulíšek forte ) a lék, který na sebe váže viry, bakterie, toxiny a může jej užívat celá rodina ( Smecta ), popřípadě střevní dezinfekci – Endiaron A k předcházení problémům přibalte – probiotika ( Linex forte, Lactofit ), výhodou jsou i léky, které sice nepůsobí na příčinu průjmu, ale účinně ho zastavují – sem patří dnes již velmi oblíbené Imodium
-
Pokud průjem přetrvává a samoléčba nezabírá, případně je průjem doprovázen výraznějšími projevy (horečka, bolest hlavy, křeče, bolesti břicha…), pak je vhodné se poradit s místním lékařem a zahájit příslušnou léčbu. U dětí se na místního lékaře obraťte raději dříve, neboť je větší riziko dehydratace a stav se může zhoršit náhle a skokem.
-
Prevence - správné hygienické zásady
Jak probíhá účinná léčba průjmu?
Pokud tedy máme na cestu dobře vybavenou lékárničku, je možné průjem léčit samoléčbou léky na průjem (viz dříve), případně si tato léčiva můžeme běžně zakoupit v lékárně bez lékařského předpisu. Pokud máte nějaké pochybnosti, poraďte se s lékárníkem, který vám navrhne optimální způsob vaší léčby a popřípadě může i doporučit kontaktovat lékaře.
Lékaře kontaktujeme vždy v případě, že :
-
průjem trvá už déle než 3–5 dní v závislosti na tíži onemocnění. Pozor zejména u malých dětí (kojenců a batolat)
-
průjem má těžký průběh s dehydratací (odvodněním)
-
průjem doprovází přetrvávající horečka
-
průjem má starší člověk a nebo malé dítě či průjem přetrvává již několik týdnů či měsíců – chronický průjem
Má nějaký význam dodržování dietního režimu?
Ano, při léčbě průjmu je opravdu důležité dodržovat dietu, která je k trávicímu traktu šetrná a která doplní ztracené tekutiny. Několik základních pravidel naleznete níže a podrobněji vám opět poradí zkušený personál lékárny.
DIETA PŘI PRŮJMOVÉM ONEMOCNĚNÍ:
Zavodnění - neslazený čaj, nesycené minerálky, iontové nápoje, slané polévky, ORS – roztoky k ústnímu podání (v případě nouze lze připravit i doma, lepší je ale již hotový. Roztok připravený v domácích podmínkách: 8 lžiček cukru, 1 lžičku stolní soli, šťávu ze dvou pomerančů nebo ze dvou grapefruitů (obsahují draslík) a k doplnění do 1 litru použít převařenou vodu; dospělí by měli vypít 250–500 ml a děti 125–250 ml tohoto roztoku během hodiny)
Závažné stavy - je nutné zaznamenávat příjem a výdej tekutin (močení), častost a složení stolice i zvracení. Záznamy pak předložte ošetřujícímu lékaři.
Množství a výběr potravin – vhodný jerýžový odvar, syrové banány (obsahují draslík), mrkvový odvar a později i vařené brambory nebo bramborové pyré, škrábaná jablka či suchary. V další fázi již můžeme přidat i vařené či dušené bílé maso, bílý jogurt (se sníženým obsahem tuku) s živou kulturou, doplňkovou léčbu probiotiky.
Tak cestování zdar a ať na vaší cestě zůstane jen u prevence , to vám přeje tým Lékárny na Zelené ;-)